Jsem Aneta..

žiji v Praze a focení se věnuji zhruba od svých 17 let. Do domácnosti jsme si tehdy pořídili první rodinnou zrcadlovku, avšak nejvíce času jsem za foťákem trávila já. Byla jsem focením posedlá. Fotila jsem naprosto všechno. Bavilo mě fotit detaily, různé scény, přírodu, milovala jsem fotit během dovolených a nakonec ve svých 25 letech jsem si pořídila svou vlastní zrcadlovku.

 

..foto - experimentování..

Moje posedlost focením se stupňovala. Začala jsem se obklopovat kamarády - maminkami s dětmi. Fotila jsem převážně rodiny, děti, oslavy, ale neustále jsem byla popoháněna jistým hledáním. Měla jsem velkou potřebu najít svůj směr, který zdaleka nebyl nalezen. Začala jsem experimentovat s módní fotkou (fashion/editorial), která můj život velmi obohatila. Jsem velmi organizovaný člověk se smyslem pro estetičnost a v tomto ohledu je fashion fotka splněným snem pro podobně smýšlejícího kreativního člověka. Spojit dohromady kombinace barevného oblečení, vhodného prostředí, ženské krásy a vytvořit z původní chaotické myšlenky řád s vizuálně líbivým pocitem při pohledu na finální fotku, bylo mým hnacím motorem pro tvorbu dalších fotek. Zaměření se na fashion fotografii mě pohltilo do takové míry, až jsem nebyla schopna jej skloubit s mou hlavní profesí. Ze dne na den jsem přestala mít chuť i sílu tvořit a následné období bych nazvala jistým vyčerpáním až vyhořením.

Aneta_2021 (kopie).jpg
DSC05768
DSC09301
Aneta Jezkova Photography
_DSC9415
DSC01092
Aneta Jezkova Photography
..pouliční fotografie..

Zapálenost umělce do jeho tvorby je zcela jistě pohonem pro další tvůrčí práci. Jakmile je však však zapálenost pro tvorbu v nedohlednu, objeví se frustrace a beznaděj. Tehdy začalo mé další foto-období. S foťákem v ruce jsem začala chodit po Praze a svou životní nejistotu jsem pomalu začala léčit focením pouličních fotek. Tehdy jsem neznala nikoho, kdo by se věnoval Street fotografii naplno. Naučila jsem se chodit ven s foťákem a bloumat ulicemi města bez žádného cíle. Byl to velmi zvláštní a nový pocit. Uvědomila jsem si, jak mi samota během focení vyhovuje. Potřebovala jsem najít určitý duševní klid, který by mi však nadále dovolil přemýšlet nad svou tvorbou a k tomu byla pouliční fotka ideální.

..vidět dokonalost v nedokonalosti..

Od té doby uběhlo již pár let a Street fotku stále vnímám jako svou osobní až duchovní záležitost. Hledám zajímavý moment, ve kterém se odehrává každodenní lidská činnost. Hledám moment, který se už nikdy nezopakuje. Vnímám tento proces jako paradox, jímž svým způsobem i je. Bezcílně brouzdat s foťákem v ruce, a zároveň si muset nechat každou situaci (která proběhne během následujících pár vteřin) stihnout rychle uvědomit a daný okamžik ve fotce zmrazit. Jde o to umět vidět dokonalost v našem nedokonale obyčejném světě, a tím se pouliční fotografie liší od té módní, která je založena na zcela opačném principu, kde je finální fotka založena na ”pouhé” dokonalosti. Má motivace je jasná - najít a fotit obyčejné momenty v našem neobyčejném světě.

ajlogo.png

ADDICTED
TO

wandering
AROUND
UNKNOWN
PLACES
AND
GETTING
LOST
WITH
MY

camera.